Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

Prvni lanovka v Praze

Prvni lanovka v Praze - obrázek

Prvni lanovka v Praze - obrázek

Soustavu čtyř lanovek vedoucích od Vltavy na hradčanský a letenský kopec navrhl pražské městské radě v roce 1888 Adolf rytíř ze Schaecků, rakouský konzul v Ženevě. První tři z navržených lanovek nebyly nikdy realizovány.
 Vybudování od řetězového mostu císaře Františka Josefa na Letnou podpořil výstavní výbor Jubilejní zemské výstavy roku 1891, současně byla budována i nová pozemní lanovka na Petřín (do provozu uvedená 25. července) k rovněž nové Petřínské rozhledně.

Přípravu a stavbu zajišťovalo hlavní město Praha. Projektovou dokumentaci vypracovala projekční kancelář Reiter a Štěpán. Ministerstvo obchodu udělilo 8. srpna 1890 městu Praze koncesi k vybudování lanovky. Provoz byl zahájen 31. května 1891, zajišťovala jej zpočátku speciální správní rada lanovky. Od 1. ledna 1900 převzaly správu lanovky Elektrické podniky královského hlavního města Prahy.

V roce 1903 byla dráha elektrifikována. 10. nebo 16. listopadu 1916 vyjela naposledy. Oficiálně zrušena byla až roku 1922.


Technické řešení
Ve stráni byl pro lanovku vykopán zářez, který příčně překlenulo několik mostů pro pěší. Dráha byla dvojkolejná a měla rozchod 1 metr, navíc byla dráha zabezpečena Abtovou ozubnicí, používanou zpočátku pro brzdění, pak i pro pohon. Šikmá délka dráhy byla 108,97 m, výškový rozdíl 38,3 m, maximální sklon 370 promile. Doba jízdy byla asi 108 sekund.

Vozy lanovky byly z továrny Ringhoffer, s kapacitou 40 cestujících (24 sedících a 16 stojících).

Stejně jako původní petřínská lanovka, i letenská lanovka byla původně poháněna systémem vodní převahy, t. j. v horní stanici byla do nádrže pod podlahou vozu napouštěna voda (4–5 krychlových metrů) a v dolní stanici pak vypouštěna.

V roce 1903 byla lanovka elektrifikována. Každý vůz měl dva trakční motory po 38 kW, proud odebíral z dvojice trolejí dvěma tyčovými sběrači, pohyb byl šnekovým převodem přenášen na ozubené kolo v nápravě, které vůz pohánělo o ozubnici mezi kolejnicemi. Táhl pouze ten vůz, který zrovna jel nahoru.

V Muzeu MHD ve vozovně Střešovice je od jara roku 1997 vystaven model letenské lanovky.


Jízdné
Jízdné pro směr nahoru bylo 3 krejcary, dolů 2 krejcary. Později měla lanovka i společné jízdenky s Křižíkovou elektrickou dráhou na Letné, zprovozněné v červenci 1891 a jezdící sezonně až do roku 1900, takže fakticky zde dva dopravci již tehdy vytvořili integrovaný dopravní systém.


Pohyblivé schodiště
V roce 1926 bylo na místě lanovky zprovozněno kryté pohyblivé schodiště, které fungovalo až do roku 1935 (podle některých zdrojů do roku 1937). Na okružním článkovém ohebném pásu byly připevněny dřevěné stupně. Jízdné bylo 50 haléřů. Schody vybudoval a provozoval soukromý provozovatel, který je měl podle nájemní smlouvy v roce 1935 bezplatně postoupit Elektrickým podnikům hl. m. Prahy. Ty je sice převzaly, ale 27. srpna 1935 pro havarijní stav ukončily provoz. Zbytky zařízení zanikly v letech 1949–1951 při výstavbě Letenského tunelu. V horní části dodnes zůstaly zbytky opěrných zdí.

Scény na pohyblivých schodech na Letnou jsou ve filmu Muži v offsidu z roku 1931.
Pá 14. březen 2008, 23:06:14 CET
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one