Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

Rudolfova štola

Rudolfova štola - obrázek

Rudolfova štola - obrázek

Císař Rudolf II. v roce 1583 přikázal pánům z české komory (což byl úřad pro správu zemských financí), aby byl pro tento účel vybudován přivaděč vody do rozšířeného a do té doby deštného rybníka v Královské oboře průkopem pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Řízením prací byl pověřen tehdejší vrchní hormistr království Lazar Ercker ze Šrefnkelzu a důlní měřič (maršejdník) Jiří Oeder z Ústí. Pro provedení díla byli najati havíři z Kutné Hory. Též nářadí bylo vyhotoveno v tomto městě, a to kovářem Riedingerem. Bylo jednoduché – kladiva, krumpáče, různá dláta a podobně. Souborně se nazývalo nářadí “želízka”. Ve štole nacházíme ohromné množství stop po tomto způsobu prací a z tohoto pohledu vyplývá i úctyhodnost celého díla.

Technické parametry štoly

- Rozdíl hladin Vltavy (spád) 110 cm

- Délka 1 098 metrů

- Vejčitý profil, výška od dvou do čtyř metrů, šířka od 90 do 150 centimetrů

- Ražená, konce obezděné cihlami, dno pokryté keramickými žlabovkami, ve Stromovce ukončená zděným portálem, zdobeným korunkou, letopočtem dokončení stavby (1593) a iniciálou R (Rudolf II.)

- Odběrné zařízení se nachází ve zdrži Helmovského jezu, ve žlutě omítnutém domku tak zvané „havírně„, kde je mechanismus stavidel, jimiž se reguloval přítok vody do štoly

- Trasa je vedena od levého břehu Vltavy – od zmíněné „havírny“ na nábřeží Edvarda Beneše mezi Čechovým a Švermovým mostem, pod Letenskými sady a ulici Nad štolou, dále pod Letenským náměstím. Čechovou ulicí a horní částí Královské obory až k domku poblíž bývalé Šlechtovy restaurace.

- Štola probíhá asi 45 metrů pod terénem a dnešní zástavbou Letné

- Zachovány jsou i čtyři téměř čtyřicetimetrové průduchy,které sloužily při výstavbě, jeden z nich je vidět v Čechově ulici a je zakryt věžičkou, další pak vyúsťuje do parku na Letné (u tenisové haly).



Vchod do Rudolfovy stoly ze StromovkyNa jaře roku 1584 se začalo po předchozích vyměřovacích činnostech s vlastní prací. Bylo rozhodnuto vybudovat pět svislých šachet proto, aby havíři po dosažení dna budoucí štoly mohli pracovat proti sobě, takže podle původního záměru by se pracovalo na dvanácti čelbách (12 skupin havířů). Hloubení šachet postupovalo velmi pomalu, jednak pro charakter hornin, jednak pro přívaly vod. Právě kvůli těmto vodám musely být zastaveny práce na třetí šachtě a šachtu vyhloubenou do hloubky již 15 metrů zasypat. Tím se značně prodloužilo budování vlastní štoly, protože místo dvou cca 170 metrů úseků se prostřední úsek zvětšil na dvojnásobek. V dalších čtyřech šachtách sestoupili havíři do úrovně štoly až po dvouleté práci, snad na jaře v roce 1586. I práce ve štole pokračovaly pomalu nejen pro uvedené potíže, ale pro občasný nedostatek peněz. Dokonce císař ze své pokladny poskytl půjčku, která umožnila pokračování budování štoly. S pomalostí postupu výstavby byl císař nespokojen, což vyjádřil několika naléhavými dopisy. Nakonec pověřil dvorního koncipistu Isaaca Phendlera, aby mu zhotovil plán stavby, na němž by mohl být kontrolován postup prací.

Plán byl zhotoven přibližně začátkem roku 1593. Po stránce technické, ale i výtvarné byl vypracován neobyčejně pečlivě. Je pro nás dokladem postupu prací včetně časových údajů, ale i techniky ražení. Autor obdržel za práci na plánu dvanáct tisíc bílých grošů. Plán je jedním z nejcennějších exponátů archivu technického muzea. Už jeho vnější vzhled je kuriózní. Je to pergamenový svitek dlouhý 242 centimetry a široký 20 centimetrů, který se navíjí na dřevěnou soustruženou rukojeť. Štola je na plánu zachycena v řezu v celé své délce od Vltavy až po Královskou oboru.

Plán je svým charakterem jakýmsi mezistupněm mezi technickým výkresem a výtvarným dílem. Lze z něj vyčíst nejen všechny důležité míry a vzdálenosti stavby a terénu (rozměry štoly, měřítko, počet a hloubku šachet), ale přináší také úplný přehled o časovém průběhu stavby, o hloubení šachet, ražení štoly, označuje i místa setkání, a to nejen na roky a dny, ale dokonce i na hodiny. Z hlediska výtvarného je plán kolorovanou kresbou, přibližující do nejmenších detailů podobu a profil krajiny na levém břehu Vltavy mezi řekou a Královskou oborou, v místě dnešní Letné, kdysi Belvedérské výšiny (odtud je také štola původně nazývána Belvedérskou). Zajímavé jsou také ikonografické informace o soudobé technice dolování. Plán je zalidněn postavičkami horníků, s prvky dobového manýrismu. Při jejich malbě bylo použito i zlacení. Celý plán lze charakterizovat jako jedinečně vypracovanou miniaturu a zdá se až neuvěřitelné , že ji mohl vytvořit koncipista dvorní kanceláře – Isaac Phendler – bez pomoci zkušeného malíře. Autor je podepsán celým jménem v dolní části ornamentového rámečku na samém začátku pergamenu. Kromě vlastní štoly je znázorněn i povrch země, porosty v královské oboře a vinná réva na stráni od vltavského břehu. Velkou pozornost věnoval autor hloubícím a větracím šachtám. Hloubící šachty jsou na plánu kryty přístřešky, pod nimi jsou postaveny rumpály na dopravu narubané horniny a horníků. Asi v jedné třetině každé šachty odbočuje ještě menší šachtice zakončená komínem. U jeho paty byl zapálen oheň, který ohřál vzduch a tím se docílilo proudění umožňující odvětrávání štoly. Délkové míry jsou na plánu vyznačeny v jednotkách estados es mina (1 estado = 1,98 metru). Popis a všechny texty napsal Phendler ve španělštině, což byl jazyk asi nejbližší Rudolfu II., který prožil mládí na dvoře španělského krále Filipa II. Hlavní nápis uprostřed svitku je bohatě zdoben ornamentem. Nahoře ve středu drží dva okřídlení lvi erb panovníků, andílek napravo drží český znak, nalevo pak znak uherský. Nápis v českém překladu hlásá: “Věrné vyobrazení průkopu Jeho Veličenstva císaře z řeky Vltavy až do starého parku v celé své rozsáhlosti”. Za pravým okrajem plánku je tabulka stavu prací pro období mezi 1.1.1589 (kdy bylo hotovo 370 estados de mina) a 1.1.1593 (kdy zbývalo posledních 18 estados de mina), uvádí k počátku každého pololetí délky vyražené a nevyražené části štoly.

Průměrný měsíční postup byl 8,3 metrů, nejrychlejší 15,3 metrů v pololetí 1589, nejpomalejší o tři roky později 4,3 metru. V plánu je vidět i to, že z pěti původně založených šachet byly provedeny pouze čtyři – u třetí se totiž v hloubce 15 metrů narazilo na tak silný přítok vody, že se od dalšího hloubení (k úplnému prohloubení chybělo asi 23 metrů) muselo upustit.Voda působila značné obtíže i při ražení úseku pod belvedérským svahem, navíc bylo třeba bojovat i s vlastnostmi horniny – ve vzdálenosti asi 85 metrů od vtoku byla podepírána vysokou výdřevou v délce 23 metrů. Ale již asi o 16 metrů dále, blíže páté šachty, byla naopak skála zase tak tvrdá, že ji bylo nutno rozpojovat ohněm. Rozměry štoly byly asi 3,5 x 2,2m. Hloubky šachet se pohybovaly od 33 do 39 metrů. Při ražení štoly se pracovalo ze dna každé šachty na obě strany, takže havíři postupovali vždy proti sobě. K první prorážce došlo v úseku mezi vyústěním štoly do obory a první šachtou ve vzdálenosti 160 metrů od vyústění. Datum prorážky není v plánu udáno. V úseku na straně belvedérské mezi vtokem a pátou šachtou došlo k prorážce 27. června 1589 ve staničení 862,6 metrů, v úseku mezi druhou a třetí šachtou byla prorážka 26. srpna 1589 ve staničení 300,6 metrů, v úseku mezi čtvrtou a pátou šachtou 14. července 1590 ve tři ráno a v úseku mezi druhou a čtvrtou šachtou dokonce až 17. července 1593.

Vchod od Vlatavy - HavirnaV roce 1592 Převzal vedení prací po Lazaru Erckerovi vrchní hormistr Van der Vam Kajas, který je také dokončil v roce 1593. Stavba tedy trvala 10 let. Na začátku štoly na břehu řeky byl vybudován domek pro poddůlního tzv. havírna. Jsou v něm instalována stavidla pro regulaci průtoku vody štolou. Vyústění ve Stromovce je pod bosovaným portálem se znakem Rudolfa II. a letopočtem 1593. Nedaleko havírny je portál, jímž lze vstoupit do štoly “suchou nohou” štolou boční. Navazovala na dřevěný chodníček ve výši dvou metrů nad úrovní štoly hlavní. Vyvážely se tudy kaly a nečistoty ve štole usazené. Problémem zachování štoly byla výdřeva a větrající horniny. Shnilým dřevem byla v průběhu staletí štola ucpávána a byla i často neprůchodná. Proto bylo v 18. století rozhodnuto nahradit výdřevu vyzdívkami. Ty byly často opravovány, naposledy v osmdesátých letech tohoto století podnikem Geoindustria.
V padesátých letech tohoto století bylo dno štoly vydlážděno žlabovkami, takže při nízkém stavu vody je štola v celém průběhu dobře průchodná.

Označení šachet je ve shodě s Phendlerovým plánkem.

1. šachta

Sachta 1Vyústění 1. šachty bylo na začátku dnešní Čechovy ulice. Šachta je zaslepena 13,5 metrů pod povrchem, takže její výška ode dna štoly činí 22,5 metrů. Její průřez činí 1,05 až 1,25 x 3,25 až 4,25 metrů. V šachtě je zachován původní skalní výlom bez obezdívek. Ze stěn vyvěrá množství pramínků. Vydatnost vytékajících vod je odhadována na více než 0,5 l/s. Pro srovnání – asi 30 metrů od této šachty byla v roce 1986 zjištěna hladina spodní vody jen 6 metrů pod povrchem. Šachta je ve výborném statickém stavu. Svědčí o tom i skutečnost, že na klenbě pod šachtou je pouze 0,1 až 0,3 metrů kamenné sutě. Šachta je přístupná pouze průlezem v boku, který byl proražen v roce 1986. Byla tehdy znovuobjevena prostora šachty. Do té doby panovala po několik staletí domněnka, že je šachta zasypaná.

2. šachta

Sachta 2Vyúsťuje na povrch 346 metrů od portálu ve Stromovce ve středu Čechovy ulice. Horní otvor krytý litinovým poklopem je v ose vozovky. Šachta je hluboká 43 metrů ode dna štoly. Ve 3,5 metrech je vyzděna valenou klenbou s otvorem 0,6 x 0,65 metrů. Do hloubky 15,5 metrů je jištěna vyzdívkou. Obezdívka končí 1 až 2 metry pod terénem. Dále navazuje úprava z roku 1906, kdy byly vybudovány dvě odbočné chodby směrem k chodníkům o průměru 1 metr. Východní je 5,5 metrů dlouhá a je ukončena 2,5 metrů vysokou šachticí. Druhá šachta má téměř obdélníkový průřez. V nevyzděné části má průměr 1,1 až 2 x 2,7 až 4 metry. Stěny jsou nepravidelně zvlněné, jak byla práce přizpůsobena průběhu, křížení a vrstevnatostí pestrého letenského souvrství. Šachta je ve vynikajícím technickém stavu.

3. šachta

Sachta 3Byla zasypána již při započetí stavby pro silné podzemní prameny-







4. šachta

Sachta 4Je svrchu zaslepená pod letenským tunelem. Strop šachty k vozovce tunelu je mocný 2,8 metru. Stavba tunelu byla k šachtě obdivuhodně ohleduplná.







5. šachta

Sachta 5Je druhou průchozí šachtou. Nachází se v oplocení u vjezdu do letenských tenisových kurtů. K horninové nástavbě jsou připojena vrata uzavíjající parkoviště.

So 23. srpen 2008, 04:32:52 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one