Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

Praha VII - Holešovice-Bubny

Zdroj: Ottova encyklopedie  - aktualizace: 1. 1. 1908

Praha VII - Holešovice-Bubny (viz OSN XX, strana 479-480). Nejrozsáhlejší čtvrt Prahy I-VII je o rozloze 575 ha. Leží na levém břehu Vltavy ve velikém záhybu této řeky a je vytvořena spojením a zastavěním území býv. obce Bubny a býv. obce Holešovice, kterážto dvě území jsou oddělena Bubenským nádražím státní dráhy. 1. led. 1937 měla dohromady 65.980 obyv. a 1503 domů, proti 39.727 a 975 z r. 1911. Mag. úřadovna v budově el. podniků čp. 1577 na Strossmayerově náměstí.

               Část západní, t. j. území někdejších Buben a Letné, část velmi zdravá, ježto obklopena bohatou zelení Král. obory a Letenských sadů, vyrostla v poslední době ve čtvrt převážně obytnou, zastavěnou domy činžovními, částečně pak obchodními a úředními. Někdejší tovární objekty v této čtvrti byly postupně zrušeny, pozemky parcelovány na podkladě nového plánu regulačního a z větší části již nově zastavěny. Ale také staré domy činžovní jsou postupně nahrazovány novými, vybavenými vším moderním příslušenstvím, počítajíc v to i dálkové topení parou, zaváděné zde blízkou městskou elektrárnou.

               Frekvenčně i obchodně nejživějšími tepnami jsou zde třída Bělského, vedoucí od mostu Štefánikova k výstavišti při Král. oboře, a tř. Belcrediho, odbočující od oné u Strossmayerova náměstí a vedoucí napříč plání Letenskou až ke Střešovicům. Komunikační význam třídy Veletržní (dříve Rudolfovy) stoupne, až dojde k provedení projektovaného tunelu pod Bubenským nádražím, jenž na východní straně naváže na ulici Dělnickou, čímž vznikne nové přímé spojení západních částí Prahy s Libní a Vysočany.

          Z význačných budov veřejného rázu buďtež zde uvedeny: Na předmostí Hlávkova mostu při Bubenské ulici, proti býv. továrně Bondyho čp. 415, v jejíchž objektech je nyní umístěn městský úřad pro čištění města, stojí nová velká ústřední budova Elektrických podniků čp. 1477 (proj. arch. Benš a arch. Kříž). Nad ní na Strossmayerově náměstí kostel sv. Antonína z r. 1908-14 (arch. Mikš). Sousední objekt někdejšího pivovaru čp. 437 a 438 při Bubenské ulici, nyní v majetku státu, jest určen pro stavbu německé university, kterou projektuje arch. Zasche. Vedle na styku nábřeží a Bělského třídy budova Úrazové pojišťovny dělnické pro Čechy čp. 1000 (arch. Rössler). Na území býv. továrny Umrathovy při Bělského třídě vystavěn jednak rozsáhlý palác Pražských vzorkových veletrhů čp. 530 v bloku mezi ul. Heřmanovou, Veverkovou a Veletržní (arch. Tyl a arch. Fuchs), jednak provisorní veletržní výstaviště v části od Veletržní třídy na sever. Ve všech těchto objektech jsou pořádány každoročně týdenní veletrhy v březnu a září. Na náměstí Letenském postavena nová úřední budova poštovní čp. 383, vybudovaná ministerstvem pošt a telegrafů (arch. Machoň).

              Letenská pláň je při vltavské straně lemována dlouhým pruhem Letenských sadů o rozloze 171/2 ha. Ve středu těchto sadů je Mařatkovo sousoší „Polibek” a ve východní části nad alejí platánů Rousova Diana se srnčí rodinou.

             Výstupná lanová dráha od Štefánikova mostu k silnici Ovenecké a pozdější pohyblivý chodník na jejím místě byly již zrušeny. Ostatní velké plochy Letenské pláně jsou dosud v neupraveném stavu a prozatímně používány k účelům sportovním (hřiště S. K. Slavia, D. F. C. a j.). Definitivnější ráz má nový, pěkně vybavený stadion A. C. Sparty při severní straně Belcrediho třídy (proj. arch. Hudec), který však leží již na katastru Bubenče. Podle projednávaného regulačního plánu jsou na Letné projektovány: při ul. Letohradské budovy Technického a Zemědělského musea (proj. arch. Babuška), při ul. Nad štolou budova Ústřední sociální pojišťovny a Nejvyššího účet. kontrolního úřadu, podél třídy Belcrediho při jižní její straně pět dalších budov státních a v nejzápadnější části při ul. Badeniho, kde bylo před válkou postaveno několik nákladných vil, po válce pak ještě řada dřevěných baráků Studentské kolonie na Letné, jednak Švehlova studentská kolej, jednak budova Státní galerie s Knihovnou T. G. Masaryka (proj. arch. Gočár). Ostatní území pláně má zůstati nezastavitelné, na části má býti zřízeno nové hřiště S. K. Slavia. Podél sadů v jižní části jest projektována nová průběžná komunikace v prodloužení ul. Kostelní k Mariánským hradbám, která má odlehčiti přetížené tř. Belcrediho. Do katastru Prahy VII spadá také plocha ostrova Štvanice (dříve Velké Benátky), která je z větší části zabrána pro účely sportovní a tělovýchovné. V jejím západním cípu hydroelektrárna u nového pevného jezu, jímž byl nahrazen roku 1910 starý jez helmovský (viz tam), pak ústřední budova poříční správy, dále na východ Zimní stadion s ledárnou (proj. arch. Fuchs), východně od Hlávkova mostu stará budova spolku Ochrana matek a dětí.


               Část východní, t. j. území někdejších Holešovic, byla až do převratu čtvrtí téměř výhradně průmyslovou, obydlenou jednak převážně zaměstnanci dráhy a místních podniků továrních. V prvých letech poválečných byla zastavována novými objekty továrními i obytnými domy činžovními, ale nový regulační plán státní regulační komise vyhradil pak její území převážně jen účelům obytným a částečně skladištním. V důsledku toho se tovární podniky postupně zase ruší a nahrazují domy obytnými. Z nich značnou část vybudovala obec pražská, jednak na sever od objektu Ústředních jatek (proj. arch. Hrabě), jednak u t. zv. Zaradičků při novém mostě Trojském (proj. arch. Chochol) a konečně na pozemku býv. plynárny obecní při ulici Osadní (arch. Libra a Kann).

           Z jiných význačnějších budov: Masarykova škola čp. 1275 na Holešovickém náměstí (proj. městský stavební úřad, ing. arch. Petrů a arch. Lhota), družstevní domy státu a družstva železničářů „Domovina” na Maninách, velké skladiště Ústřední jednoty hospodářských družstev sever. od Holešovického nám., skladiště firmy „Ferra” (arch. Kříž) a j. Zdravotní závadou pro čtvrt jsou dosud Ústřední jatky čp. 306, jež mají býti zrušeny a znovu vybudovány v Malešicích. Zato ziskem bylo tu zrušení býv. obecní plynárny čp. 320 v bloku mezi ul. Artentinskou, Plynární, Osadní a U Průhonu po vybudování nové plynárny v Michli r. 1926. Její plocha jest určena částečně k zastavění, částečně za sady, jichž je v této čtvrti jinak citelný nedostatek. Jedinou veřejnou sadovou plochou jest zde jen část náměstí Holešovického s klubovnou Legie malých čp. 1274. Severozápadní cíp území holešovického zabírá objekt Ústředních městských elektráren, vybudovaný r. 1899. K oživení této části Prahy VII důležitě přispělo r. 1928 vybudování dvou nových mostů, jimiž čtvrt dříve uzavřená a téměř odlehlá stala se živou čtvrtí průběžnou. Jsou to most primátora Baxy (libeňský, Ing. Mencl a arch. Janák), nejdelší most pražský o délce 720 m a šířce 21 m, jdoucí v přímém prodloužení Dělnické třídy k Primátorské tř. v Libni, a most trojský (Ing. Mencl a arch. Chochol) v délce 181 m a šířce 16 m, spojující severní část Holešovic s protějším územím na Pelc-Tyrolce a zprostředkující hlavně spojení do Troje, Kobylis a jiných severních částí Prahy. Dalším ziskem pro tuto část Prahy VII bylo velkorysé přeložení řečiště vltavského při východním maninském břehu Holešovic do nového, podstatně kratšího koryta, prováděné ředitelstvím pro stavbu vodních cest podle proj. ing. Ed. Schwarzera a dokončené r. 1926. Touto úpravou zmizel někdejší Holešovický ostrov i s druhým ramenem Vltavy při straně libeňské a na jejich místě bylo navezeno nové území, určené pro prodloužení nákladového nádraží z býv. ostrova Rohanského a pro účely skladištní. Mimo jiné pomýšlí se v části při mostě Libeňském vybudovati Ústřední velkotržnici pro Prahu. S úpravou řečiště Vltavy dostalo se také konečně řádného vybavení starému holešovickému přístavu, zvláště pro účely obchodní. Při jeho východním břehu postaveno Veřejné a svobodné skladiště, opatřené vším moderním zařízením.


Pá 14. březen 2008, 21:59:02 CET
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one