Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

ULLMANN Ignác Vojtěch (1822-1897)

ULLMANN Ignác Vojtěch (1822-1897) - obrázek

ULLMANN Ignác Vojtěch (1822-1897) - obrázek

Narozen 23. 4. 1822 v Praze. Studium architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesorů A. von Siccardsburga a E. van der Nülla. Po ukončení studia cestuje po Itálii. Od r. 1854 pracuje jako samostatný architekt v Praze. Často spolupracuje s arch.A. Barvitiem, roku 1856 se žení s jeho sestrou. Do roku 1874 realizuje množství významných staveb v Praze. Poté přestává projektovat a odchází na venkov. Umírá 17. 9. 1897 v Příbrami.

Hlavní díla:

     * novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském nám. v Praze-Karlíně (1854-63, s využitím plánů vídeňského architekta K. Rössnera),

    * přístavba barokního zámku v Jirnech u Prahy (1855),

    * novorenesanční zámek v Bezděkově u Klatov (po 1855),

    * přestavba zámku Lažanských ve stylu anglické gotiky v Chyši u Lubence (1856-58),

    * asi palác Lannův v Hybernské ul. čp. 1030 v Praze (1857),

    * novorenesanční býv. Česká spořitelna, dnes presidium České akademie věd na Národní třídě čp. 1009 v Praze (1858-61),

    * architektonické řešení vysokých pecí v Kladně (kolem 1860),

    * dům čp. 896, dnes sídlo vydavatelství Mladá fronta, v Panské ul. v Praze (1861),

    * Lažanský palác na nároží Národní třídy, čp. 1012 naproti Národnímu divadlu v Praze (1861-63),

    * Prozatímní divadlo v Praze, později stavebně spojeno s budovou Národního divadla (1862),

    * restaurace v Letenských sadech (tzv. Letenský zámeček ) v Praze, ve stylu italské renesanční vily (1863),

    * budova Sokola v Sokolské třídě čp. 1437: první sokolovna vystavěná na náklady J. Fügnera (1863-64),

    * snad projekt novorenesanční přestavby Kaiserštejnského, později Lichtenštejnského paláce, dnes Úřad předsednictva vlády, čp. 506 na Kampě v Praze (1864),

    * obnova románské rotundy sv. Kříže v ul. Karoliny Světlé v Praze (1864-65),

    * palác býv. Hypoteční banky na Národní třídě, čp. 365, roh Perlové ul. (1865-66, s F. Havlem),

    * soutěžní projekt Národního divadla v Praze, nerealizovaný (1866),

    * Vyšší dívčí škola ve Vodičkově ul. čp. 683 v Praze, s pozoruhodnou sgrafitovou výzdobou fasád (1867),

    * Schebkův palác v ul. Politických vězňů v Praze (1869-71),

    * Lippmannova vila v ul. V sadech v Praze-Bubenči, naproti Lannově vile (1869, s A. Barvitiem, nedochována),

    * býv. nádraží císaře Františka Josefa v Praze (1869-1871, zbořeno r. 1905 a nahrazeno budovou J. Fanty),

    * honosná Lannova vila v ul. V sadech č. 1 v Praze-Bubenči (1870, s A.Barvitiem),

    * býv. Německý dům, nyní Městský dům kultury, naproti muzeu v Českých Budějovicích (1871-72, s K. Schmidtem),

    * přestavba domu čp. 135 na Malém nám. v Praze, vedle budovy Rotta (1871),

    * gymnázium v Pelhřimově (1872-74),

    * Česká technika na Karlově nám. čp. 293 v Praze, ušlechtilá novorenesanční budova severoitalského typu (1872-73, plastiky J. V. Myslbek a A. Popp).

 

Velký český architekt a vlastenec, jeden z prvních průkopníků české novorenesance. Jeho tvorba byla inspirována severoitalskými pozdně renesančními paláci i prvními novorenesančními stavbami vídeňskými - italskou i vídeňskou architekturu důkladně studoval. Na svých pražských stavbách spolupracoval s předními českými sochaři a malíři a budovám vtiskával výrazně národní rysy. V Praze realizoval mnoho významných budov, řada z nich (např. Akademie věd, Lažanský palác, Vyšší dívčí škola, Česká technika) patří k nejlepším příkladům české novorenesanční architektury.

 Literatura:
- Wirth, Zd.: Architektura v českém národním dědictví. Praha 1961.

St 27. srpen 2008, 21:41:32 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one