Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

HAVLÍČEK Josef (1899-1961)

HAVLÍČEK Josef (1899-1961) - obrázek

HAVLÍČEK Josef (1899-1961) - obrázek

Narozen 5. 5. 1899 v Praze. Studium architektury na ČVUT v Praze (do 1924) a na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. J. Gočára (do 1926), v jehož ateliéru pak pracuje do roku 1928. V letech 1928-36 projektuje a píše spolu s Karlem Honzíkem, později spolupracuje zejména s K. Neumannem. Členem Devětsilu, Levé fronty, SVU Mánes, předsedou redakční rady časopisu Architekt SIA. Úzce spolupracuje s výtvarnými umělci a designéry, je členem družstva Artěl. Od roku 1929 působí v CIAM (Congrés Internationaux d'Architecture Moderne), v l. 1945-47 členem Světové rady této mezinárodní organizace. V roce 1948 se stává prvním ředitelem pražského Stavoprojektu. Umírá 30. 12. 1961 v Praze. Roku 1963 se koná v Praze souborná posmrtná výstava jeho díla.

Vyznamne Stavby arch. Havlíčka na Praze 7

Eliášova 50/763
Letohradská 60/760
Molochov                    Milady Horákové 72/862
Molochov                    Milady Horákové 74/861
Molochov                    Milady Horákové 76/860
Molochov                    Milady Horákové 78/854
Molochov                    Milady Horákové 80/853
Molochov                    Milady Horákové 82/852
Molochov                    Milady Horákové 84/851
Molochov                    Milady Horákové 86/850
Molochov                    Milady Horákové 88/849
Molochov                    Milady Horákové 90/848
Molochov                    Milady Horákové 92/847
Molochov                    Milady Horákové 94/846
Molochov                    Milady Horákové 96/845
Všeobecný penzijní ústav náměstí W. Churchilla 2/1800
Chicago                       Národní 32/58
Zeměpisný ústav          Rooseveltova 23/620
Habichův dům  Štěpánská 33/645
Jíšeho vila                    U Dívčích hradů 20/1905




Josef Havlíček byl členem Devětsilu, Levé fronty a Spolku výtvarných umělců Mánes, spolku architektů a předsedou redakční rady časopisu Architekt; od roku 1926 se stal členem CongrŹs International d'Architecture Moderne, v němž byl v letech 1945-47 zvolen do světové rady. Studoval na technice (1916-24), ale také na Akademii výtvarných umění u J. Gočára (1923-26). Po válce se roku 1948 stal prvním ředitelem Stavoprojektu, organizace, která měla ukázat přednost socialistické projekční kanceláře.

Zpočátku jej ovlivnil (obloučkový) kubismus, po roce 1922 přešel k purismu a funkcionalismu. Spolupracoval - kromě dalších - s Jaroslavem Polívkou, s nímž stavěl palác Chicago na Národní třídě (1926-28) a dům Habich ve Štěpánské. V letech 1927-28 se zúčastnil soutěže na Nuselský most, na jeho projektu upoutala myšlenka podpůrných pilířů ve funkci obytných mrakodrapů. Posléze v letech 1927-36 projektoval s K. Honzíkem (poprvé společně pracovali na návrhu vinohradského krematoria); s ním také realizoval v období let 1932-34 největší a nejhodnotnější funkcionalistický objekt - Všeobecný penzijní ústav"Molochov" u Sparty (1937-38). (návrh 1931), který však v dálkových pohledech vytváří poněkud nešťastný kontrast se starou pražskou zástavbou. Havlíčkovo dílo nemá pouze chladný technicistní ráz, ale barevnost různých materiálů mu dává - na rozdíl od jiných funkcionalistických staveb - určitý emocionální náboj: obytné domy

Architektuře se věnoval i teoreticky, vydal řadu odborných časopiseckých statí a publikace Stavby a plány (1932), Návrhy a stavby (1962). Od roku 1918 působil rovněž jako malíř a sochař družstva Artěl, od něho a sochaře B. Stefana pocházejí návrhy československých hraničních kamenů (1926).


Hlavní práce:

   * nájemní domy Družstva důstojníků v Praze-Dejvicích, Kafkova 23-29, čp. 544-547 (1925-26)

    * dům Chicago na Národní tř. v Praze (1925-27, s J. Polívkou),

    * obchodní dům Habichův čp. 645 v Žitné ul. v Praze (1927-28, s J. Polívkou),

    * čtyřpodlažní obytný blok v Křížkovského ul. 20 v Brně-Pisárkách (1928),

    * rodinný dům redaktora Jíšeho, ul. U dívčích hradů 20 v Praze-Smíchově (1929, s K. Honzíkem)

    * škola v Lipenci u Žatce (s K. Honzíkem),

    * Všeobecný penzijní ústav v Praze-Žižkově (1929-34, s K.Honzíkem), přední dílo českého funkcionalismu a první z výškových budov v Praze,

    * družstevní obytné domy v Ul. 5. května 37-41 v Praze-Nuslích (1931-32, s K. Honzíkem),

    * blok obytných domů Molochov čp. 845-862 na Letenské pláni, tř. Milady Horákové, v Praze-Holešovicích (1936-38),

    * nájemní dům v Letohradské ul. 60 v Praze-Holešovicích (1938-39),

    * obytná čtvrť Labská kotlina v Hradci Králové (1946-59, s F. Bartošem a V. Klimešem),

    * sídliště v Litvínově (s F. Pacholíkem),

    * sídliště s věžovými domy v Kladně-Rozdělově (1952-58, s K. Filsakem),

    * řada nerealizovaných studií, např.:

          o výškové budovy pro přestavbu centra Prahy (1943-45, značně necitlivé řešení),

          o budovy v okolí býv. Pensijního ústavu v Praze (1959),

          o nová zástavba pražského Výstaviště (1959),

          o Přestavba Prahy-Holešovic (1960),

    * řada nerealizovaných soutěžních projektů, např.:

          o originální návrh na Nuselský most v Praze (1927),

          o krematorium v Havlíčkově Brodě (1946),

          o ministerstvo pošt v Praze-Smíchově (1946),

          o palác OSN v New Yorku (1947),

          o řešení pankráckého předmostí v Praze (1954),

          o radnice v Torontu v Kanadě (1958) aj.,

    * desítky odborných článků v časopisech Stavba, Styl, Stavitel, Musaion, Veraikon, Architekt SIA, Architektura ČSR, Čs. architekt aj.,

    * publikace:

          o Stavby a plány (1931 a 1936, s K. Honzíkem),

          o Cestou k novému Žižkovu (1940, s E. Hruškou),

          o Návrhy a stavby (1962),

    * hraniční sloupy ČSR (1926, se sochařem B. Stefanem),

    * pamětní deska J. Štursovi v Novém Městě na Mor. (1927, se sochařem V.Žaludem),

    * pomník architekta B. Feuersteina v Loučeni (1928),

    * pomník Jos. Mánesa na Alšově nábřeží v Praze (1951, sochař B. Kafka).

 

Josef Havlíček byl členem meziválečné umělecké avantgardy usilující o technickou a sociální revoluci. Byl typickým konstruktivistou, avšak se smyslem pro výtvarné plastické řešení budov. Současně byl činný jako progresívní malíř, sochař a umělecký výtvarník. Jako architekt navrhoval urbanistické koncepce, veřejné budovy a obytné soubory, z nichž většina nebyla pro svou přílišnou velkorysost či extravaganci realizována. Nicméně budova Všeobecného penzijního ústavu zůstává snad nejtypičtější stavbou českého funkcionalismu.

 Literatura:
- Josef Havlíček - přehled díla 1925-61. Katalog výstavy, Mánes, Praha 1963.


St 27. srpen 2008, 21:23:32 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one