Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

Gočár Josef ( 1880 - 1945 )

Gočár Josef ( 1880 - 1945 ) - obrázek

Gočár Josef ( 1880 - 1945 ) - obrázek

Narozen 13. 3. 1880 v Semíně u Přelouče. Studium architektury na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1902-05) u J. Kotěry, jehož je později nejbližším spolupracovníkem. Aktivně se zúčastňuje spolkového uměleckého života pražských architektů i výtvarných umělců. 1911 zakládá Skupinu výtvarných umělců, 1912 spolu s P. Janákem Pražské umělecké dílny. Je aktivním členem, později předsedou pražského Mánesa. Od r. 1923 profesorem architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, zde v l. 1928-31 rektorem. Roku 1925 získává za návrh čs. pavilónu v Paříži Velkou cenu, 1926 řád francouzské Čestné legie. 1926 zvolen členem České akademie věd a umění a dopisujícím členem RIBA v Londýně. Kromě své nesmírně rozsáhlé projektové činnosti též publikuje, zejména v časopisech Stavba, Stavitel, Styl, Umělecký měsíčník, Volné směry, avšak i v časopisech zahraničních. Své práce vystavuje na řadě výstav po celé Evropě. Zúčastňuje se řady architektonických soutěží, mnohé nejen vyhrává, ale návrhy též realizuje.

Významné stavby na Praze 7:
- Heřmanova 9/1119
- Škola architektury AVU - U akademie 2/172



Josef Gočár patří k nejvýznamnějším českým architektům první poloviny 20. století. Jeho dílo je veskrze původní, nepodléhá vlivu historismu 19. století ani suchému funkcionalistickému racionalismu. Je výtvarně citlivé a funkčně dokonalé. První část jeho tvorby lze zařadit k dynamickému českému kubismu, resp. rondokubismu, plastiky na těchto budovách jsou pracemi našich nejlepších sochařů. Druhá část jeho tvorby je osobitým projevem moderny - výtvarně pojatého funkcionalismu. Většinu svých prací realizoval v Praze a v Hradci Králové, který se stal díky Gočárovi vedle Zlína vzorem moderního města. Jeho rozsáhlá a mnohotvárná činnost - od urbanismu a projektování budov, přes výstavnickou tvorbu až k návrhům nábytku a pomníků - prokazuje jeho všestranné výtvarné nadání.
Ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc.




Josef Gočár (13. března 1880 Semín – 10. září 1945 Jičín) byl český architekt. Jeho díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vysoce oceňován je také jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové.

Mládí

Narodil se v roce 1880 v Semíně v rodině pivovarského sládka. V roce 1891 se rodina přestěhovala do Bohdanče. Od roku 1892 studuje na nižší reálce v Pardubicích. V roce 1903 začal studovat na Umělecko-průmyslové škole v Praze, nejprve mimořádně v ateliéru Jana Kotěry a později jako řádný žák jeho speciální školy.


Rané období

Od roku 1905 začíná s prvními projekty (sgrafitové domy v Hradci Králové). Po ukončení studia pracuje v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 vystupuje z Kotěrova ateliéru a osamostatňuje se, stává se členem Sdružení architektů. V letech 1909–1910 realizuje první větší projekty: schodiště u kostela P. Marie v Hradci Králové (stavba z armovaného betonu, spojnice náměstí s obvodní komunikací pod hradbami) a obchodní dům Wenke v Jaroměři. Z roku 1910 je rovněž železobetonová stavba vodojemu v Lázních Bohdaneč.

 

V letech 1909–1910 vzniká rovněž významná stavba v Pardubicích – areál Winternitzových automatických mlýnů v malebném místě na pravém břehu řeky Chrudimky. Tento areál je doposud zachován a tvoří zde významnou dominantu.

 

Kubismus

V následujících letech tvoří nejvýznamnější díla své kubistické epochy – Dům U Černé Matky Boží v Praze a Lázeňský dům – Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč.

 V období 1916–1919 slouží v armádě.

 Ve dvacátých letech začíná období tzv. rondokubismu a v této době vznikají další významné stavby. V letech 1921–1923 je realizována stavba budova Legiobanky v Praze Na Poříčí. Budova je pojatá jako těžká pětiosá palladinská architektura s Guttfreundovským reliéfem přes celou šířku překladu a parapetu, který je podepřený na obou koncích i nad vstupem plastikami Jana Štursy.

 
Na počátku dvacátých let začíná rovněž intenzivně pracovat v Hradci Králové. Gočár zde postupně zpracovává územní plán města, vytváří regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla), střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Plány výstavby zahrnují rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně.

 V roce 1924 byl jmenován po Kotěrově smrti profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1928 byl zvolen rektorem této školy, funkci zastával do roku 1932.

 

Funkcionalismus

V letech 1927–1928 probíhají práce na kostele sv. Václava v Praze-Vršovicích (náměstí Svatopluka Čecha), jedné z nejpozoruhodnějších funkcionalistických staveb.

Na konci dvacátých let začíná období konstruktivismu a Gočár pokračuje ve výstavbě v Hradci Králové. V letech 1927–1932 je stavěna budova Ředitelství státních drah – železobetonová konstruktivistická budova s výplňovým zdivem.

 Gočárova práce v Hradci Králové vrcholí v letech 1931–1936 návrhem a realizací budovy Okresního a finančního úřadu.

 Do období funkcionalismu patří i největší Gočárova práce pro Pardubice – projekt Grandhotelu a Okresního domu, který byl realizován v letech 1927–1931. Multifunkční, čtyřpatrový funkcionalistický palác, zabírající velkou plochu západní strany dnešního náměstí Republiky, měl několik společenských sálů, kavárnu, bar, hotelové prostory, kanceláře a v suterénu kino. Část fasády byla tehdy moderním způsobem obložena modrošedými skleněnými destičkami-opaxity, kavárna byla umístěna do nárožního půlkruhového proskleného arkýře. Počátkem 90. let přestal tento komplex sloužit svým účelům, stavba několik let chátrala a poté byla přestavěna v obchodní centrum.



Realizace a projekty

      Ambrožův sbor církve československé husitské picture

      Ambrožův sbor církve československé husitské, 1929

      Hradec Králové, Královéhradecký kraj, Česká republika

      Gymnázium J. K. Tyla picture

      Gymnázium J. K. Tyla, 1927

      Hradec Králové, Královéhradecký kraj, Česká republika

      Dům Zemědělské osvěty picture

      Dům Zemědělské osvěty, 1926

      Praha, Hlavní město Praha, Česká republika

      Lázeňský dům picture

      Lázeňský dům, 1913

      Lázně Bohdaneč, Pardubický kraj, Česká republika

      Dům U Černé Matky Boží picture

      Dům U Černé Matky Boží, 1912

      Praha, Hlavní město Praha, Česká republika

      Jaruškův dům picture

      Jaruškův dům, 1910

      Brno, Jihomoravský kraj, Česká republika

 

Další díla

     * domy na Pospíšilově a Jiříkově třídě, Hradec Králové, 1908-09

    * schodiště při kostele Panny Marie, Hradec Králové, 1909-10

    * Wenkeův obchodní dům, Jaroměř, 1909-11

    * Lázeňské úřednické budovy na náměstí, Bohdaneč, 1910-14

    * Věž vodárny, Bohdaneč, 1910

    * Vila P. Bauera, Libodřice u Kolína, 1912-13

    * Pavilóny na veletrhu v Lyonu a v Bruselu, 1920

    * Legiobanka, Poříčí čp. 1046, Praha, 1921-23 (sochařská výzdoba J. Štursa, O. Gutfreund)

    * budovy letiště, Praha-Kbely

    * Husovo, později Masarykovo náměstí, Hradec Králové

    * Anglobanka, Hybernská ul. čp. 1034-36, Praha, 1923-25

    * Okresní dům, banka, Hradec Králové, 1924-25

    * Grandhotel, Pardubice, 1930

    * Koželužská škola, dnes strojnická průmyslovka, Hradec Králové, 1923-24

    * Obecné a měšťanské školy, Hradec Králové, 1925-27

    * Mateřská škola, Hradec Králové, 1926-27

    * ČS. státní pavilón na mezinárodní výstavě dekorativního umění, Paříž, 1925

    * Regulační (územní) plán Hradce Králové, 1926-28

    * Ředitelství státních drah, nyní okresní úřad, Ulrichovo nám., Hradec Králové, 1927-32

    * Památník bratří Veverků, Rybitví u Pardubic, 1927

    * průčelí paláce Fénix, Václavské nám. Praha, 1928

    * Fiedlerova vila, Dvůr Králové nad Labem, 1928

    * Kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích, nám. Svatopluka Čecha, 1928-30

    * úprava Tyršova mostu, Hradec Králové, 1931-33

    * budova okresních a finančních úřadů, Jiřího tř., Hradec Králové, 1931-3619

    * dům obuvi Baťa, Celetná ul. čp. 596, Praha, 1933-35

    * Bytový dům, Bubenská ul. čp. 421, Praha, 1933-36

    * několik vil v Praze-Dejvicích, Hradčanech a Vršovicích

    * Regulační plány centra Humpolce, 11939, 1941

    * řada nerealizovaných návrhů z architektonických soutěží, např.: Staroměstská radnice - věžovitá dostavba (1910), projekty Státní galerie na Kampě (1923, 1927) a na Letné (1935, 1939) v Praze.

Čt 28. srpen 2008, 01:15:41 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one