Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

Kazimír Felix hrabě Badeni

Kazimír Felix hrabě Badeni - obrázek

Kazimír Felix hrabě Badeni - obrázek

Po hraběti Badenim je pojmenována ulice na Praze 7

Kazimír Felix hrabě Badeni (14. října 1846 Surochów, Halič – 9. července 1909 ) byl polský šlechtic, v letech 1895-1897 předseda rakouské vlády. Prosadil důležitou reformu volebního práva a nařídil, že čeština má být v záležitostech, týkajících se českých zemí, rovnoprávná s němčinou. To vyvolalo bouři protestů, Badeni padl a nařízení bylo roku 1899 zrušeno. V důsledku tedy vyostřilo národnostní spory v českých zemích a v západní části Rakouska-Uherska.

 

Badeni byl liberální Polák, loajální k Rakousku a k císaři. Vystudoval práva v Krakově a pracoval ve státní službě, od roku 1888 byl místodržitelem Haliče. Roku 1895 jej císař jmenoval předsedou vlády rakouské (cislajtánské) poloviny říše a pověřil ústavními reformami. Badeni roku 1896 skutečně udělal důležitý krok ke všeobecnému volebnímu právu: k dosavadním čtyřem volebním třídám (velkostatkáři, města, obchodní a živnostenské komory, obce) přidal pátou, do níž spadali všichni mužští občané nad 24 let; v páté komoře se volilo 72 ze 425 poslanců. Tím se složení rakouského parlamentu výrazně změnilo: na místo stavovského zastoupení byl stále víc ovládán „masovými“ politickými stranami, které své voliče mobilizovaly volební kampaní a programem. Reforma posílila zejména sociální demokraty, křesťanské sociály a postupně i německé nacionalisty. Všeobecné volební právo mužů bylo pak zavedeno roku 1907.

Po porážce v Prusko-rakouské válce (1866) muselo Rakousko řešit národnostní otázky. Rakousko-uherské vyrovnání roku 1867 splnilo některé požadavky Maďarů, Čechy však silně zklamalo. V důsledku bouřlivých demonstrací byl do roku 1895 v českých zemích výjimečný stav, který Badeni po svém nastoupení zrušil. Roku 1897 Badeni nařídil, že v Čechách a na Moravě má být nadále čeština rovnoprávnou úřední řečí jako němčina. Všichni úředníci měli od roku 1901 prokazovat, že ovládají oba jazyky, což ovšem bylo pro české Němce zcela nepřijatelné. Na rozdíl od Čechů, kteří se německy učili ve školách, Němci většinou česky neuměli a byli by tedy vyloučeni ze státní služby nebo dokonce z veřejného života vůbec.

Už v parlamentu a potom zejména ve Vídni, Štýrském Hradci a v Praze došlo k bouřlivým a násilným demonstracím, takže vláda musela opět vyhlásit výjimečný stav. 28. listopadu 1897 Badeni odstoupil a jeho nástupce nařízení zrušil, což ovšem rozhořčilo naopak Čechy. Konflikty výrazně zhoršily vztah mezi Čechy a Němci, což nakonec přispělo k rozpadu Rakouska-Uherska na konci První světové války.
So 24. květen 2008, 10:59:48 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one