Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

7. Pan Nečeradec se nesmí rozčilovat, Eman se nesmí rozčilovat, strážník se nesmí rozčilovat

   Eman kráčel podle strážníka hrdě jako bojovník za
svatou věc. Zato tlustý muž si v té chvíli přál, aby se
raději nenarodil. Když se z řad obecenstva ozývaly vý-
křiky: "Pane Načeradec? Co má bejt pane Načeradec?
Co se děje, pane Načeradec?" -- tu dělal, jako když ne-
slyší, a snažil se vzbudit dojem, jako by doprovázel stráž-
níka pouhou náhodou.
   "Mám obchod v Havlíčkově třídě," vykládal zoufale po
cestě. "Na mne se můžete ptát, koho chcete, a každý vám
dá nejlepší reference. Čestné slovo, pane inspektore! Tady
je má visitka..."
   Strážník vzal na sebe erární vzevření a pravil, že mu do
toho nic není.
   "Já to neříkám proto, jako bych...," pokračoval ne-
šťastný tlouštík, "já se, prosím, o nikoho nestarám a chci,
aby se mě nechalo na pokoji. Jak já k tomu přijdu? Celej
den běhám za pultem, a když si v neděli vyjdu na hřiště,
tak má jeden z toho oplétání. Co mám dělat, pane inspek-
tore, řekněte sám? Já přece nemůžu sedět pořád v kavá-
várně? Doktor mně doporučil, ať dělám nějakej sport, a tek
chodím na football."
   Chvilku přemýšlel a pak dodal: "Já mám bratra advo-
káta. Znáte ho přece, pane inspektore? JUDr Max Nače-
radec, vyhlášenej doktor. Mám srdeční vadu, to můžu
efektivně dokázat. Já se nesmím rozčilovat."
   "Já se taky nesmím rozčilovat," pravil Eman, "tatíček
mně to zakázal. Ale na mne nikdo nebere ohled. Nejvíc
mne žere, když se fandí. To můj zdravotní stav nesnese.
Když někdo tupí Viktorku, tak se mně udělá před očima
černo a já musím někomu uštědřit políček, není liž pravda,
pane inspektore."  
   Strážník odvětil, že mu do ničeho nic není, že nic neví,
ani nechce vědět, protože má své instrukce.
   "Mám ženu a dítky," bědoval tlustý pán. "Chlapec
půjde po prázdninách do druhé realky. Holka má samý
jedničky a mne vedou na policii jako lotra. Byl bych radši
kdyby už to se mnou vzalo konec. Já beztoho..."
   Eman napomenul tlustého muže, aby mlčel, že se pan
strážník nesmí rozčilovat, protože mu to zakazují instrukce.
   Strážník naň podezírevě pohleděl a pravil: "Chovejte
se slušně, ať vás nemusím napomínat. Na strážnici se
všecko dovíte."
   "Ani bych nebyl zvědavej," mínil Eman. "Horší je,"
zadumal se, "že to dohrají bez nás a člověk se ani nedoví
výsledek matche."
   "Já nejsem zvědavej," mínil tlustý pán chzmurně, "jaký
ja mám starosti, to mi nikdo nebude věřit. Já vím všecko,
mně se nemusí nic povídat."
   "Tak jak tipujete?" tázal se Eman svého nepřítele?
   "Já nic netipuji, se mnou nemluvte,ja se s vámi ne-
postavím, já s vámi nemám co tipovat! Já jenom vím, že
vejsledek udělá Slavie a žádná Viktorka, mně se nemusí
nic vypravovat! Tři jednapro Slavii, je to hotová věc! Tady
se nedá nic dělat!"
   "Hahá!" zařval Eman, "to si vyzpomněli score, voni
bejku! Pak že není fanda! Pane nadstrážníku, voni jsou svě-

dek, že mě urazil. Poněvadž kdo takhle mluví, nezná obě-
tavou hru Žižkovských a jejich nádherný, strhující finish!
Tomu vy nerozumíte, poněvadžjste nekritický publikum,
který ve svým zaujetí dává se strhnout k fanatickým proje-
vům! Jste zkrátka salát a dost!"
   "Co křičíte?" rozčílil se tlustý miž, "se mnou nekřičte,
rozumíte? Pane inspetkore, já vás beru za svědka. Já ty
vaše řeči dám advokátovi! Vy mi zaplatíte tu špatnost!"
   Za těchto přátelskych rozhovorů došli až na policejní
komisařství, kde je přijal mladý úředník se samolibou
cestičkou uprostřed čela.
Čt 14. srpen 2008, 02:13:54 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one