Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

15. Zajímavý způsob, kterak vymáhat pohledávky

   „Tak co?“ přivítal pan Načeradec Emana, „zaplatil?“

   „Aby ne,“ odpověděl sebevědomě ten pán, „eště sem

neviděl člověka, kterej by s takovým elánem platil.“

   „To snad přece ne,“ divil se pan šéf, přijímaje peníze.

„Zrzavej Kohn a platí a ještě k tomu s elánem! Von tam

má u sebe babičku a ta nemůže vidět, když její vnuk platí

účty. Hned mu začne vyčítat“ „Zas už vyhazuješ peníze,

Oskárku? Ty nás  přivedeš eště jednou na mizinu svým

rozhazováním!“ – Tak on neplatí a raději jde mechule.“

   „A vidíte, pane šéf. Sotva mě uviděl, hned začal křičet:

„Kompliment, kompliment, peníze chtěj? S největší ra-

dostí. Maj je mít. Jenom mi tady cedulku podepíšou!“

   „No, já myslím, že to tak honem nešlo.“

   „Můžete mít pravdu,“ připouštěl pan Habásko, „vono

bylo třeba menšího diplomatickýho jednání.“

   „Jakýho například?“ pátral pan Načeradec.

   „Na příklad... Přijdu do krámu a povídám: „moh bych

mluvit s panem Kohnem?“ – Nějakej zrzavej a pihovatej

pán odpověděl: „To nemůžete, protože pan Kohn tu

momentálně není, on odcestoval. Co povídám – odcesto-

val – on umřel a žádnej pan Kohn následkem toho efek-

tivně neexistuje.“ – Já na to: „Co bych za to dal, kdybych

ho moh oživit.“ – „To nemůžete,“ on na to, „to je efektivně

vyloučený.“ – „No, jářku, vony jsou způsoby, jak možno

přivolat na svět mrtvýho a přinutit ho, aby nezaplacenejma

účty neposkvrňoval svou drahou památku.“ – „Věda,“

povídá ten zrzoun, „eště tak daleko nepokročila, aby to

bylo definitivně možný.“ – „Vážně,“ povídám. „dejme tomu,

že bych vás například chytil za krk a otloukl vám tu zrza-

vou palici o zeď. Sázím se vo každej obnos, že by tu byl

nebožtík jako na koni a s díky by zapravil...“

   „A vy jste ho popadl za krk?“ zděsil se pan Načeradec.

   „K tomu nedošlo, protože začal křičet, jářku“ „Žádnej

rámus, pane Kohn, já to nemám rád, pohoněj prachy

a budeme dobrý kamarádi!“ – Von těžce vzdychl, vysázel

obnos na pult, já na to: „Viděj, pane Kohn, to je jednání

protokolovanýho obchodníka, tak se mi to líbí! Jen když

jsou zase živ a zdráv, to sem sám rád. Pozdravujou milost-

paní a poroučím se!“

   „Je dobře, pane Eman.“ děl pan Načeradec, „ale já to

vám povídám, že nedovoluju, abyste škrtil mý zákazníky!

Takový jednání nepatří k mým obchodním usancím. Rozu-

měl jste?“

   „Beze všeho,“ děl Eman, „já hraju tvrdě, ale fair.

Avšak netrpím přílišný mluvení a gestikulování, který ne-

svědčí a hráčské disciplině –„

Čt 16. říjen 2008, 04:01:47 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one