Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

14. Paní Načeradcová si nasadila klobouk

   Po jeho odchodu počal pan Nečeradec

prudce poletovat

kolem pultu, pak zastavil se před záznamní pokladnou

a vyzývavě se otázal: „Kdo si přivede domů chlapa?“

   „No, kdo si přivede domů chlapa?“ opáčila záznamní

pokladna.

   „No, já jsem si přivedl domů chlapa?“

   „No, kdo si přivede domů chlapa?“

   „Nemluv mi takový řeči, já to nemůžu slyšet. Já si žád-

nýho chlapa nepřived, já si angažoval sílu, co mně má

v obchodě vypomoct –„

   „Má vypomoct, když není co dělat,“ dala mu záznamní

pokladna slyšet.

   „Co se chce ode mne?“ rozčílil se tlustý pán, „chce se ze

mě trhat kusy za moje starosti? Chce se mě připravit do

hrobu?“

   „No, to jsem jaktěživa neviděla,“ zasténala paní, „co já

musím zkoušet, to už není k vydržení. Má zlatá maminko!

Tys měla pravdu, když jsi říkala, a já tě neposlechla a teď

to mám, patří mě to, já jsem cu moc velká dobračka....

Ale už je toho na mě moc. Ani minutu nezůstanu s takovým

nevzdělancem!“

   A paní Načeradcová učinila pohyb, jako by si nasazovala

klobouk. V dřívějších dobách skutečně končila se domácí

hádka tím, že si paní nasazovala klobouk, aby naznačila,

že s ¨“tím člověkem“ nemíní dále žít. Je zaznamenáno, že

jednou skutečně odešla ne celé odpoledne k své matce.

   Avšak průběhem let a zejména od té doby, co její matka

snila svůj věčný sen na strašnickém hřbitově, mělo nasa-

zování klobouku význam symbolický, nicméně dovedlo způ-

sobit, že se pan Načeradec pokořil.

   Počal přešlapovat před záznamní pokladnou a švitořil:

„Hedvičko, Hedvičko... Už se nehněvej, Hedvičko! Když

teda myslíš, Hedvičko, já toho člověka dám pryč...“

   „Kterýho člověka dáš pryč, Richard?“

   „Toho mladýho člověka dám pryč, Hedvičko. Já s ním

vyrazím dveře, Hedvičko. Nechci ho vidět svejma očima,

Hedvičko...“

   „Ty nebudeš žádnýho mladýho člověka dávat pryč,

Richard,“ děla jemně paní Načeradcová.

   „Já ho dám pryč, on mi tu nesmí bejt, já ho nechci!“

povykoval pan Načeradec.

   „A já zase říkám, že tu zůstane,“ opáčila energicky man-

želka, „ty všecko nemůžeš dělat sám, ty si  musíš odpoči-

nout –„

   „Žádný odpočinutí nebude, ten člověk mi musí z domu.“

   „Ten člověk tu zůstane!“ – Úder na pult.

   „Ten člověk mi musí z domu!“ – Úder na pult.

   „No, když já tu nemám co mluvit!“ zasténala paní





Čt 16. říjen 2008, 02:18:57 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one