Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

13. Pan Načeradec s chotí

   „Jdi ode mne a nech mě bejt!“

   „Ale , Hedvičko, Hedvičko..... , „ obskakoval pan Načeradec.

   Paní Načeradcová usedla za záznamní pokladnu a po-

nořila nos do hrnku s kávou, aby dala najevo, že „ten

člověk“ ztratil veškeré její sympatie.

   V domácnosti pana Nečeradce rozhostilo se v pravidel-

ných obdobích ponuré ticho, které nutilo šéfa firmy chytat

se za srdce a tiše pro sebe lkát, že jeho zdraví je kaput a že

ho chtějí připravit do hrobu. To bylo v dobách, kdy pan

Načeradec byl svou manželkou degradován na „toho

člověka.“

   Paní Načeradcová byla imposantní dáma. Léta a manžel-

ství způsobilo nesmírné rozšíření její osoby. Podobala se

parnímu válci a se svým manželem, dohromady vážila

takřka 250 kilogramu. Páchla pudrem, ibiškovými pokrout-

kami a naftalínem. Čišela z ní upřímnost, pro kterou byla

obávána rozsáhlým příbuzenstvem. Její duševní obsah

tvořili tyto ideje: Ten její člověk, no, to je člověk, já vám

říkám... dobře jí nebožka maminka říkávala, že s tím

člověkem to nebude dělat dobrotu, škoda, že ji neposlechla.

Nikdy nemá co na sebe a nikdy nic neužila. O všechno

aby se starala sama, a co z toho má? Služebných se člověk

nedohlídá a lidi by jednoho roznesli

   Domácnost pana Načeradce byla naplněna povykem.

Mírná rozmluva mezi manžely utvářela se jako menší

bouře. Poněkud temperamentní výměna názorů dávala

obraz zhoubného tornada. Cizinec, který by náhodou

vstoupil do domácnosti pana Načeradce, domníval se sta-

nouti uprostřed manželského rozvratu, jen zasvěcený vy-

tušil, že manželé pronášejí své myšlenky o výchově dětí.

   Tento ruch a nepokoj byl vystřídán kyselým tichem, když

si pan Načeradec někdy umínil nedbati pokynů své man-

želky a udělal něco podle své vlastní hlavy –

   Hrnek s kávou zamlaskal a zavrčel: „Přivede si do domu

chlapa –„

   Pan Načeradec zvedl hlavu a chvatně pravil Emanovi,

který svinoval motouz a skládal upotřebený balící papír:

„Seberte se a jděte k tomu zrzavýmu Kohnovi do Husovky

a řekněte mu: „Pan šéf se nechá poroučet“ – nebo nic,

žádný poroučení – řekněte mu zkrátka, aby zaplatil, nebo

že to dám advokátovi, Rozuměl jste?“

   „de se,ů odvětil Eman lakonicky a svlékl pracovní plášť.

   „Bez peněz se mi nevracejte,“ volal za ním pan Nače-

radec, „ zrzavej Kohn je velkej ganef.“

   „Ganef – neganef, bez starosti,“ utrousil Eman a zmizel.

(Ganef = podvodník či darebák v židovském žargonu - poznámka autora)



Čt 16. říjen 2008, 01:51:23 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one