Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

12. Modlitba za Viktorii Žižkov

   Toho večera byly hradby města Žižkova potaženy čer-

ným smutkem. V hospodách se pilně debatovalo o tom de-

baklu červeně pruhovaných. Roznesla se zvěst, že v Harantově ulici byl jistý řezník zasažen truchlivou zprávou tou

měrou, že ho zkosila mrtvice. Někteří ale říkali, že v něm

chytla kořalka. Mnoho občanů se zapřísahalo, že co živi

budou, na hřiště nohou nevkročí.

   V tu dobu poklidil Eman starší světnici a ulehl na lože,

když byl odříkal tuto krátkou motlitbu“ „Velký Bože, jenž

si stvořil všecko tvorstvo, tudíž i SK Viktorii Žižkov, nedej,

aby tvůj věrný klub podlehl v tak významném zápase, když

se jedná o umístění v mistrovské tabulce. Propůjč Medunovi

rozhled, aby takticky spojkám přihrával a neopominul za-

městnávati obě křídla. Dbej toho aby Klicpera v druhém

poločase neodpadl a s pomocí křídelních záložníků tlačil

forward dopředu. Dej Podrazilovým nohám bystrost gazelí

a jeho mysli lstivost hada, aby jeho klamání protivníků

a úniky byly jedinečné. Obraně pak uděl tvrdost, aby

správně úřadovala, brankáři pak vnukni, aby obětavě

hájil svoji svatyni.

   Slyš, ó spravedlivý Bože, motlitbu nehodného syna

svého a učiň, aby Slavia nezmohla se ani na jeden kloudný

útok. Nechť hraje Svoboda sobecky na úkor celku a Puč

nechť je zřejmě indisponován. Záloha a obrana aby ne-

stačila na rychlý útok žižkovský! A pak bych ještě prosil,

milý Bože, aby diplomatický soudce přehlížel přestupky

proti fair play a zejména aby zahmouřil oko nad Mikšem,

aby v souboji s cizáckým hráčem vycházel co vítěz.

   Ne moje, ale Tvoje vůle staň se, ó Pane! Kdyby náho-

dou neměla Viktorka zvítězit, tak alespoň nerozhodný vej-

sledek dej, milý Bože! Ale těsné vítězství, to bys mohl

Viktorce dát, to by byla maličkost pro Tebe, jenž jsi všemo-

houcí. Amen!“

   Tak se modlil Eman starší, pak se obrátil na bok a sladce

usnul. Probudil se, když Eman přišel domů, ulehl podle

něho a zmocnil se většího dílu pokrývky.

   Zazíval a tázal se dychtivě: „Tak jseš už doma? Jak

se hrálo?“

   „Nevím,“ odvětil Eman suše.

   „A jakže nevíš?“ zděsil se starý

   „Nedal jste mi na vstupný, tak jak mám vědět?“

   „Přeces byl mezi lidmi, tak víš, co se mluvilo!“

   „Nechtěli mě nic říct. Povídali, že kdo je žádostivej na

vejsledek, ten má bejt na hřišti.“

   „Netrap ne,“ žadonil starý, „já bych nemohl oko za-

hmouřit.“

   „Vida, teď bych vám byl dobrej, abych o vejsledku refe-

roval,“ posmíval se syn.

   Stařík kvílel, že si toho nezasloužil, aby měl takového

neužilého syna, a bědoval tak, že se konečně Eman mladší

slitoval a řekl výsledek.

   „Jaks to povídal?“ polekal se starý, „dvě jedna povídáš?

A pro Slavii? To není možný!“

   „Už je to tak.“

   Stařec se dal do srdcervoucího nářku: „Já to věděl, jestli

jsem si to nemyslil, ať jsem Franta, já nemám žádnou ra-

dost na světě, jenom samou svízel. A syna mám lumpa lum-

páckýho, kterej chodí od ničeho k ničemu, takovej pořízek

stará, stydět by se moh....“

   „Náhodou,“ ozval se syn, „místo mám, abyste věděl.“

   Stařec ožil a počal se dychtivě vyptávat. Eman mladší

mu pověděl o svém dobrodružství s tlustým pánem.

   „To jsem rád,“ děl, „jen se mi drž v místě, to tě

povídám!“

   „Bez starosti,“ odvětil syn, „a spi, zahmuř očka svý,“

   „Ten kluk má hubu, to jste, lidi, neviděli,“ pomyslil si

stařec a pokojně usnul.

St 1. říjen 2008, 01:31:32 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one