Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

Jak to bylo se Slávií

V současné době se hodně diskutuje, náš list nevyjímaje, o návrhu přestavby současného stánku Sparty na Národní fotbalový stadion. Odhlédněme nyní od spíše nesouhlasných názorů a vraťme se do historie, která prý nezná slovo „kdyby“. Ovšem pro tento případ jej použijme, neboť „kdyby“ nedošlo v roce 1939 k německé okupaci, stál by na místě dnešního gymnázia Nad štolou stadion Slavie pro padesát tisíc diváků.
Letenská pláň byla od dávných dob svědkem významných událostí. Tak třeba v roce 1261 se zde konala velkolepá oslava sňatku Přemysla Otakara II. s Kunhutou Haličskou, v roce 1420 tu tábořila vojska císaře Zikmunda před bitvou na Vítkově, v letech 1895 – 1920 se na její ploše uskutečnilo pět všesokolských sletů. To již předznamenalo široké sportovní využití: Konaly se tady klusácké dostihy, pěstovala atletika a pochopitelně nemohl chybět ani fotbal. První hřiště Deutscher Fussball-Clubu (DFC) se objevilo v prostoru nynějšího Národního zemědělského muzea roku 1899, nedlouho po něm přibylo i hřiště Slavie, které mělo s DFC společnou podélnou ohradu.

Další úpravy trvaly přes půl roku. Pozemek byl zatravněn, vybudovala se atletická dráha, vytvořil se klopený násep pro diváky. Postavila se jednopatrová dřevěná klubovna s šatnami a sprchami a mnoha dalšími místnostmi, např. i s čítárnou. V patře se nacházelo jedenáct loží s výhledem na hřiště, zvláštní pokoj pro hosty a skladiště. 15. září 1901 se slavnostně otvíralo utkáním s Allemanií Pforzheim - slávisté zvítězili 15 : 2. Stadion pak sloužil dlouhé roky a koncem třicátých let se chystala jeho přestavba, k níž z důvodů zmíněných v úvodu již nedošlo.

Jako mnoho dalších mých známých jsem se domníval, že historie Slavie na Letné se uzavřela v květnu 1945, kdy během Pražského povstání shořely tribuny, podpálené vojsky SS.  Dřevo je suché, hlediště neodolá stejně jako klubovna a sklad. Slavia přišla o všechno, nemá nic. Celková škoda se odhaduje na více než 2,8 milionů korun.

Jenže tím to na Letné neskončilo!

Kopačky a dresy půjčují vyhořelým mnohé okolní fotbalové kluby. K zápasům slávisté zvou soupeře buď na hřiště Sparty či na Strahov, popř. prostě tam, kde možno. Mezitím se odklízejí trosky a začíná se budovat od začátku, což potrvá tři roky. V roce 1948 je stadion Slavie dokončen a 7. dubna se na Letné opět slaví otevření nového hřiště a ochozů, kapacita je až 22 tisíc diváků a imponuje moderní dřevěná tribuna (slávistickým fandům bude sloužit po dalších padesát let/!!!/ jako hlavní tribuna v Edenu).

Ovšem po únoru 1948 má nový režim s Letnou jiné velkolepé plány a nový slávistický stadion v nich nefiguruje. Definitivní konec přichází roku 1951, kdy je je rozebrán. Tři roky se stavěl, tři roky na něm sešívání mohli hrát. Během pár týdnů zmizely ochozy, tribuny, hřiště, taktéž patřící k SK Slavia (pro házenou, košíkovou, tenis, volejbal atd.). Jako mizernou náhradu dostal klub 600 tisíc korun a slib, že do konce roku 1951 bude zbudováno nové hřiště ve Vršovicích. Toho roku také sešívaní poprvé opouštějí nejvyšší fotbalovou soutěž. Nastává čas kočování, hraje se na Strahově, na Spartě a trénuje se na hřišti ragbystů v Troji, či když to vyjde na Letné.

Až na podzim roku 1953, přesně 27. září proti Křídlům vlasti (1:1) křtí Slavia nový stadion pojmenovaný po dr. Vackovi. V ochozech se nachází kolem 40 tisíc diváků, hlavní tribuna je ta nová dřevěná, přemístěná z Letné. V krátké době se ukazuje, že celá stavba proběhla příliš rychle.Sešívaným vydrží nový domov téměř až do roku 2000. Ale to už je jiná historie…

Aleš Presler

So 23. únor 2008, 20:23:48 CET
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one