Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

Dopravní podniky v Holešovicích

Dopravní podniky v Holešovicích - obrázek

Dopravní podniky v Holešovicích - obrázek

Dopravní podniky v Holešovicích Bubenská 1, Praha 7, Holešovice

Předchůdcům dnešního Dopravního podniku Hlavního města Prahy, a.s. stačilo v dobách vzniku kapacitní hromadné dopravy v Praze na úřadování jen několik malých kanceláří rozmístěných po tehdejším městě. Pracovalo se třeba na Staroměstské radnici i na Staroměstském trhu.
Předchůdcům dnešního Dopravního podniku Hlavního města Prahy, a.s. stačilo v dobách vzniku kapacitní hromadné dopravy v Praze na úřadování jen několik malých kanceláří rozmístěných po tehdejším městě. Pracovalo se třeba na Staroměstské radnici i na Staroměstském trhu.
Léta po první světové válce, v dobách rozkvětu první republiky, můžeme označovat také za zlatou éru pražských tramvají. Počty linek, kilometrů tratí a hlavně výkonů stoupaly každoročně o desítky procent. S tím samozřejmě rostla administrativní zátěž.
image
Jak název napovídá, tehdejší Elektrické podniky hlavního města Prahy měly navíc pod svou správou nejen pouliční dráhu, ale též veřejné osvětlení a elektřinu vůbec. Podniky tak byly správně rozštěpeny v desítkách budov po celé Praze, což začalo být pro ekonomiku provozu neúnosné.
Prostor bývalé továrny na klobouky bratří Böhmů se však zdál být pro stavbu nové centrální administrativní budovy vcelku příhodným: kousek od centra města, velká volná parcela a navíc se prostranství „teoreticky nacházelo ve středu zájmového území Elektrických podniků,“ jak píší manželé Hrubešovi ve své knize Pražské domy vyprávějí.
image

Soutěž na architektonickou podobu paláce vyhrála dvojice mladých architektů – Adolf Benš a Josef Kříž. S vlastní stavbou se začalo v roce 1930. Železobetonový funkcionalistický objekt s hlavním půdorysem ve tvaru písmene T byl do užívání Elektrickým podnikům předán o pět let později.
Ústřední část interiéru tvoří monumentálně působící, ale vzdušná a elegantní padesátimetrová loď (podobně jako u dalších funkcionalistických staveb, jakým je třeba Veletržní palác). Atrium, uspořádané hlavně pro běžný rychlý styk se zákazníky, má výšku šesti poschodí hledících svými galeriemi do prostoru centrální dvorany.
Palác mohl být v případě potřeby díky rozebíratelné konstrukci šestého patra ještě o dvě podlaží navýšen. Pro úředníky bylo v nové budově k dispozici 33 000 m2 podlahové plochy. Budova byla vybavena nejmodernějším dostupným vybavením, což dokládá i nadčasová a dodnes progresivně a účelově působící architektura. Bohužel kvůli nevhodným dispozičním úpravám v interiéru, urbanistickým změnám v bezprostředním okolí stavby (šílené odříznutí města magistrálou) a dalším aspektům už není architektura až tak působivá jako dříve.
Projekt budovy byl vskutku velmi dopodrobna promyšlen, což dokládají různé funkční technické i netechnické detaily a rozmístění jednotlivých prostor. V sídle Podniků se nalézal též pódiový sál pro tisíc lidí. To ale není vše.
Do budovy se stačila vtěsnat také třeba informační a propagační střediska, sídlil zde výzkumný ústav při Elektrických podnicích, ředitelství pojišťovny pro zaměstnance, lékařské ordinace, škola elektrických drah, jídelna a v suterénu dokonce i léčebné lázně. Za velké národní slávy a hojné účasti pražského obecenstva byla 7. března 1935 budova slavnostně zkolaudována a předána do užívání.
image

Dopravní podnik(y) hlavního města Prahy zde byly až do devadesátých let, než se přesunuly opět do nové budovy v Sokolovské ulici. Palác v Bubenské se po roce 1996 dostal do rukou České spořitelny, dnes je v majetku realitní společnosti ECM. Historie bývalého sídla bývalých Elektrických podniků je bohatá a zajímavá jako sama budova.
V krásné prvorepublikové stavbě se nachází dva páternostery a to vždy na okraji hlavního schodiště. Proto jsou označovány jako severní a jižní. Protože v objektu už dnes dávno neproudí život tak jako kdysi, je spouštěn vždy jen jeden v týdenních taktech.
image

Oběžné výtahy byly vyrobeny už roku 1931 tehdejší ČKD. Oba projíždí šest pater, oba mají 12 kabin o standardní nosnosti 160 kg, resp. 2 osob. Oba výtahy jsou v servisu společnosti VVS Výtahy Praha.
image

Dlouholetá služba je na nich znát, i když jsou svým způsobem jedinečné díky nezvyklému nátěru (jižní má „barvu“ tmavou, severní PN naopak září světle).
image

image

Když už jsme u těch výtahů, dávní tvůrci ředitelství Podniků nezapomněli ani na dopravní obslužnost pro velké materiály. Podlaží spojuje též velký nákladní výtah s nosností 15 tun určený pro nákladní automobily, který v tehdejší době rozhodně neměl obdoby.
Čt 9. září 2010, 07:52:03 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one